Robert Slezák

1884

Robert Slezák byl vyučený zámečník z Bystřice pod Hostýnem. V roce 1908 ve svém rodném městě založil malou zámečnickou dílnu, kde vyráběl běžné zámečnické výrobky, nábytkové a stavební kování. 

Tato dílna, známá jako Slezákovy závody, se rychle rozrůstala a výroba byla rozšířena o oblíbené mosazné kování. S rozšířením provozu do nových prostor byla zavedena nová technologie galvanického pokovování, která umožnila přidání kovové vrstvy složené z mědi, niklu a chromu na povrch výrobků. Již v roce 1911 začal Slezák jako jeden z prvních výrobců aplikovat tuto technologii na své výrobky.

V roce 1913 se firma začala specializovat na výrobu kovových židlí a mosazného nábytku, zejména postelí, stolků a židlí, které byly navrženy a vyráběny podle vlastních návrhů v kombinaci kovu a dřeva.

V roce 1931 získal Slezák licenci na výrobu pérujícího nábytku z chromovaných ocelových trubek. Tentýž rok rozšířil úsek výroby chromových židlí, křesel, stolů, podnožek a věšáků. Tyto kusy nábytku pak byly uplatněny ve velké zakázce pro Zlínskou firmu Tomáše Bati. Baťa nechal Slezákovým moderním nábytkem vybavit své prodejny s obuví, což Slezákovi přineslo velkou reklamu, následně se Slezák s Baťou stali obchodními partnery.

Ve třicátých letech 20. století patřil Slezák se stovkami modelů sedacího a stolového nábytku pro školy, nemocnice, sanatoria, zahrady, veřejné i bytové interiéry v provedení chromovaná ocelová trubka, nikl a mosaz k předním výrobcům kovového nábytku u nás. V roce 1937 vznikla v podniku i čalounická dílna a pro velký objem výroby byl v roce 1939 v závodu postaven i vlastní stolařský provoz. Dřevěné díly do podniku dodávaly také okolní stolařské dílny, velkým dodavatelem byla i sousední firma Thonet. Kovový nábytek se v této době těšil obrovské oblibě, a to zejména kvůli svým praktickým vlastnostem. Byl jednoduchý, vzdušný a snadno omyvatelný, také byl ale bezesporu módní záležitostí. 

Své výrobky nabízel prostřednictvím katalogů a prodával v síti vlastních prodejen v Brně (1927), Olomouci (1933), Bratislavě (1934) a Ostravě (1937). Návrhy nových vzorů vznikaly v rámci interního vývoje i spoluprací s architekty.

Podobně jako Michael Thonet nebo Tomáš Baťa dbal i Robert Slezák na dobré pracovní podmínky svých zaměstnanců. V prostorných místnostech bylo ústřední topení, klimatizace a systém odsávání prachu, v podniku byla závodní jídelna, sprchy, vanové lázně, zaměstnanci měli vyhrazenu speciální místnost k odpočinku.

Po roce 1948 byla firma znárodněna a původní Slezákovy závody se staly součástí národní společnosti Kovona. Od roku 1992 firma nese název Kovonax.